1.část
13.12.2012 18:28
"Uhni!" zakřičela na mě nějaká holka v těsných růžových šatech. Strčila do mě takovou silou, že jsem upustila školní batoh a já vysypala všechny věci na zem. Už jsem se chystala, že se ohnu a posbírám je, ale zaslechla jsem hlasitý smích. Nechápala jsem, co se děje... Hned mi to došlo. Koukla jsem se na sebe a co jsem nezjistila, koukal mi skoro celý zadek! Moje růžové kalhotky s Hello Kitt
y vážně nebyla dobrá volba. Zvedla jsem se ze špinavé země a utíkala na záchod. Vrazila jsem do dveří a s pláčem jsem se zamkla na záchodě. "Nathy? No tak! Vylez." Slyšela jsem svou nejlepší kamarádu Sofii. "Ne. Nikdy. Zůstanu tu napořád." odsekla jsem. "Neblbni, pojď do třídy." Ano, to jsem já. Smolař třídy. Jediný kdo se semnou baví je Sofie. Nikdo se semnou nebaví od 3. třídy. Nevím proč, asi se na mě ty slepice domluvily.
Jakmile jsem si sedla na své místo, ucítila jsem pohledy ostatních. Slyšela jsem jak si šeptají. Do třídy vešel pan Brown, učitel matematiky a zároveň náš třídní učitel. Moment, vždyť je angličtia, pomyslela jsem jí. Tady něco nehraje. "Studenti, chtěl bych vám představit vašeho nového spolužáka Kevina. Kevine, pojď dál..." Dveře se otevřely a do třídy vešel nádherný kluk. Šel kolem mě, tak jsem si ho mohla skvěle prohlédnout. Měl zlatavě blond vlasy, modrý oči jako nebe a postavu jako fotbalista. Myslela jsem, že spadnu ze židle. "Ahoj." Pozdravil nás Kevin. Slepice třídy si začaly sundavat mikiny, aby ukázaly výstřih a "svůdně" si hrály s vlasy. Chovaly se jako naprostý nány. "Kevine, jdi si sednout vedle Nathy." Ukázal na mě a mrknul. Panebože, to snad ne! Je tu spoustu místa a on si musí sednout vedle mě? Zrudla jsem jako rajče. Pomalou chůzí přišel ke mně. "Ahoj, jsem Kevin, ale to asi víš..." zašeptal. "Jsem Nathy. Těší mě." Usmála jsem se jak nejlíp jsem mohla. "Víš, vůbec to tu neznám, ehm...nechceš někam zajít?" zeptal se nesměle. Dá se na tohle říct ne?!
Jakmile jsem si sedla na své místo, ucítila jsem pohledy ostatních. Slyšela jsem jak si šeptají. Do třídy vešel pan Brown, učitel matematiky a zároveň náš třídní učitel. Moment, vždyť je angličtia, pomyslela jsem jí. Tady něco nehraje. "Studenti, chtěl bych vám představit vašeho nového spolužáka Kevina. Kevine, pojď dál..." Dveře se otevřely a do třídy vešel nádherný kluk. Šel kolem mě, tak jsem si ho mohla skvěle prohlédnout. Měl zlatavě blond vlasy, modrý oči jako nebe a postavu jako fotbalista. Myslela jsem, že spadnu ze židle. "Ahoj." Pozdravil nás Kevin. Slepice třídy si začaly sundavat mikiny, aby ukázaly výstřih a "svůdně" si hrály s vlasy. Chovaly se jako naprostý nány. "Kevine, jdi si sednout vedle Nathy." Ukázal na mě a mrknul. Panebože, to snad ne! Je tu spoustu místa a on si musí sednout vedle mě? Zrudla jsem jako rajče. Pomalou chůzí přišel ke mně. "Ahoj, jsem Kevin, ale to asi víš..." zašeptal. "Jsem Nathy. Těší mě." Usmála jsem se jak nejlíp jsem mohla. "Víš, vůbec to tu neznám, ehm...nechceš někam zajít?" zeptal se nesměle. Dá se na tohle říct ne?!